V jihozápadní části Naica v Mexiku, v městečku s asi 5 tisíci obyvateli, se nachází místo jako ze sci-fi filmu... Jeskyně plná obřích krystalů.
Krystaly staré přes 500 tisíc let
Neobvyklou jeskyni v roce 2002 objevili horníci, kteří tu kopali tunel v hloubce 305 metrů v největším mexickém dole Naica. V dutině známé jako Cueva de los Cristales se tak prokopali k jedněm z největších krystalů světa. Selenové tyče měří až 12 metrů a protínají celý jeskynní prostor.
Abnormálně obrovské krystaly se vytvořily před asi pěti sty tisíci lety ve vodě o stálé teplotě 57,7 °C. V těchto podmínkách minerál anhydrid absorboval vodu a proměnil se v sádrovec (stabilní forma stejného minerálu, ovšem o nižší teplotě). Když v okolí odstartovaly vykopávky, horníci vodu z podzemí vypumpovali na povrch, a tím odkryli utajenou nádheru místa.
Extrémní podmínky pro člověka: Podmínky, které krystalům svědčí
Podmínky v jeskyni však pro člověka nejsou přívětivé. Teplota se tu pohybuje kolem 50 °C a vlhkost 90-99 %, takže se tu špatně dýchá a člověk by zde velmi rychle ztratil orientaci. Průzkumníkům také znesnadňuje pohyb v jeskyni nerovný povrch a malé krystaly, které jsou velmi ostré a křehké.
Výzkumníci zkoumají jeskyni od roku 2006 s pomocí respirátorů se studenou vodou, přičemž na sobě mají speciální obleky naplněné ledem. I s tímto vybavením zde však mohou zůstat maximálně 45 minut. Zejména kvůli křehkosti se ke krystalům dostanou pouze vědci.
Odvodnění jeskyně, které odhalilo její krystalové poklady a umožňuje vstup do jejího nitra, je pro jeskyni bohužel zároveň hrozbou. Vzduch krystaly ničí, a ty se rozpadají. Nyní se voda z jeskyně neustále odčerpává, k zachování krystalů a jejich dalšímu růstu je však třeba, aby jeskyně byla znovu zaplněna vodou. Vědci tak stojí před rozhodováním, zda jeskyni dále zkoumat, anebo mají nechat krystaly svobodně růst.