Historie hudby a hudebních nástrojů na území Izraele

Hudební nástroje měly v historii starověkého izraelského národa pevné místo. Byly zmiňovány již v Bibli a starověkých spisech, kde je popisováno mnoho událostí, při nichž se hudba hrála. Na trubky a rohy se troubilo, když se lidé svolávali nebo při oznamování významné události. Harfy a lyry zněly na královském dvoře a přispívaly k dobré náladě panovníků. Na bubny, činely a chřestítka se hrálo při radostných oslavách. Jak ale tehdy přesně vypadaly nebo zněly, je u některých nejasné dodnes.

‍

Dechové nástroje: Trubky a rohy

‍

Kněží používali trubky při událostech souvisejících s chrámem a různými svátky. Zvuk, který tento hudební nástroj vydával, se lišil podle toho, co měl signalizovat. Mohl být hlasitý a táhlý, nebo to mohlo být jen krátké zatroubení. Trubky se z biblických dob nedochovaly, jejich vzhled se dá tedy jen odhadovat z uměleckých ztvárnění (například na basreliéfu na Titově oblouku v Římě).

Roh (šofar) byl vyhotoven z beraního nebo kozího rohu. Podle židovské tradice existoval tento hudební nástroj ve dvou provedeních, rovný se zlatým nátrubkem, nebo zahnutý zdobený stříbrem. Roh se používal zejména k signalizaci, protože vydával dutý zvuk s rozsahem dvou až tří tónů, který se nesl velmi daleko. Ve starověkém Izraeli se používal v souvislosti s náboženskými událostmi (například začátek a konec Sabatu) ale i v období války.

‍

Strunné nástroje: Harfy, lyry a jiné

‍

V Izraeli se v minulosti běžně používal kinnor, což byla harfa nebo lyra. Hrál na něj například David, aby králi Saulovi zvedl náladu. Podle vyobrazení na starověkých skalních stěnách, mincích a pečetích je badatelům známo minimálně třicet podob lyry, její vzhled se přitom v průběhu staletí měnil. Hudebník lyru držel v náruči a brnkal na ni prsty nebo pomocí trsátka.

Dalším nástrojem, velmi podobným kinnoru byl nebel, dodnes se však nepodařilo zjistit, jak přesně na něj hudebníci hráli a jaký rozdíl oproti kinnoru měl.

‍

Bicí nástroje: Tamburíny a činely

‍

Tamburíny, jaké známe dnes, se sice z dob biblických dějin nedochovaly, v některých izraelských městech však byly nalezeny sošky žen z hlíny s ručními bubny. V překladech Bible je právě tento nástroj označovaný jako tamburína. Byl tvořený kruhovým rámem, přes nějž je natažena kůže. Hrálo se na ně při slavnostních událostech v doprovodu zpěvu a tance.

Činely měly podle literatury starověkého Izraele v průměru jen asi deset centimetrů, podobaly se kastanětám a vydávaly cinkavý zvuk.

‍

Další hudební nástroje

‍

V biblických dobách se hrálo i na jiné nástroje, jako byly zvony, flétny a loutny. Vznikala hudební seskupení. Již Jehovův prorok Daniel psal o orchestru krále Nebukadnecara, v němž hráli citery, dudy nebo píšťaly.

Zmínky o hudebních nástrojích v Bibli potvrzují, že hudba měla v životě tehdejších obyvatel Izraele, ale i jiných starověkých národů důležitou úlohu. Potvrzují mimo jiné také to, že hudební nástroje a hudba nebyla jen výsadou kněží a králů, ale že se zvuk hudebních nástrojů ozýval také z oken venkovských příbytků.