Křižácké hrady na území dnešního Izraele

Dnes se vydáme po stopách křižáckých výprav na území Blízkého východu a Izraele. Co symbolizovala křížová tažení a kde můžete dodnes obdivovat prvky tehdejší obranné architektury?

Křížové výpravy na Blízkém východě

‍

Během dvou století (11. až 13. století) vysílaly evropské šlechtické rody ve jménu papeže vojska proti nepřátelům křesťanství - tzv. křížové výpravy. Vojska tvořili vesměs dobrovolníci s vidinou, že jim budou odpuštěny jejich pozemské hříchy. Původním záměrem výprav bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě. Postupem času se však změnily v krvavá náboženská tažení proti všem pohanům.

Pokud se zaměříme na Blízký východ, středověké křižácké výpravy vedly ke vzniku, ale později také zániku, křižáckých států na území dnešního Izraele, Jordánska, Libanonu a Sýrie. Důležitou roli zde hrály křižácké hrady - mohutné pevnosti, jejichž zbytky jsou dodnes fascinující ukázkou středověkého pevnostního stavitelství, které láká archeology i turisty z celého světa.

Křižácké hrady v Izraeli

‍

Na Blízkém východě byste našli víc než třicítku křižáckých hradů. K slavným hradům, které měli křižáci ve Svaté zemi - na území Izraele a Palestiny, patřily Montfort, Caesarea nebo Belvoir. Zbyly z nich ale většinou jen trosky, zbytky opevnění nebo věže. Doby nevraživosti mezi křížem a půlměsícem tak nejvíce připomíná antická citadela u Jaffské brány v Jeruzalémě, která sloužila křižákům hlavně k ochraně poutníků. Dnes je známá pod názvem Davidova věž a mnoha vládcům po stovky let paradoxně sloužila jako kasárna.