Tahiťanky Paula Gauguina

Exotická krása tahitských žen učarovala francouzskému malíři Paulu Gauguinovi. Znechucen z života v Evropě, kde ho naháněli věřitelé, odcestoval do Polynésie, která pro něj představovala nedotčený ráj. Na Tahiti pak vznikla vrcholná díla tohoto postimpresionistického umělce.

‍

Gauguin pracoval na burze

‍

Paul Gauguin se narodil v roce 1848 ve Francii, ale protože jeho otec patřil k odpůrcům Bonapartistů, musela rodina na dva roky odcestovat do Peru za příbuznými. Jako mladík se už zpátky ve Francii přihlásil k obchodnímu námořnictvu a později začal pracovat v kanceláři burzovního makléře. Byla to doba hospodářského růstu, Gauguinovi se dařilo a vydělával si dost peněz. Zároveň se ve volném čase věnoval malířství a sochařství.

V roce 1873 se oženil s Dánkou Mette-Sofií Gadovou, se kterou měl pět dětí. Jejich manželství však ztroskotalo po deseti letech, protože Gauguin po krachu na burze přišel o práci a jeho žena se nesmířila s tím, že chce rodinu živit malováním.

V následujících letech se Gauguin často stěhoval, chvíli pobýval v Panamě, později bydlel společně s malířem Vincentem van Goghem ve francouzském Arles. Nikde však neměl stání, zabředl do dluhů a rozhodl se Evropu opustit a začít nový život na Tahiti.

‍

Tahiti považoval za ráj

‍

Aby získal peníze na cestu a pobyt, uspořádal aukci svých děl, která mu vynesla prostředky na tři roky života v Polynésii. Nejprve se usadil ve městě Papeete, odkud se přesunul do vesnice Mataica. V této odlehlé osadě si našel mezi místními domorodkami milenku Teha'amanu, která se stala i modelkou pro několik jeho obrazů. Mezi obyvateli vesnice dnes údajně žijí jejich potomci. Mezi nejznámější obrazy inspirované pobytem na Tahiti patří Tahitské ženy a Arearea.

Po třech letech Gauguinovi došly peníze a musel tropický ráj opustit. Opět uspořádal dražbu děl a odcestoval tentokrát na ostrovy Markézy. V posledních letech života ho sužovala syfilida a stal se závislým na alkoholu a morfiu. Zemřel v roce 1903 na ostrově Hiva-Oa.