Thajci mají dvě verze hymny – státní a královskou. Obě patří k symbolům země. Královská verze je podobně jako státní hymna velmi vlastenecká. Svým textem ale oslavuje zejména krále. Hraje se při všech královských ceremoniích a na významných veřejných prostranstvích. Jak se chovat a co se od vás očekává, když ji uslyšíte? Obecně platí, že je dobré sledovat, co v danou chvíli dělají Thajci kolem vás a následovat je...
Thajská národní hymna
Hudbu k hymně složil v roce 1932 Professor Phra Jenduriyang a autorem textu z roku 1939 je Colonel Luang Saranuprabhandh. Thajská národní hymna se hraje každý den v osm hodin ráno a večer o šesté v rozhlase, televizi, divadle, na zastávkách i na všech veřejných prostranstvích. Na některých místech se promítá s videem královské rodiny. Všichni se v tu chvíli na minutu zastaví, povstanou, poslouchají a vzdají hold své zemi.
Hymnou, nástupem a vztyčením vlajky začíná například také dětem každý školní den.
Thajská královská hymna
Při dovolené v Thajsku se vám možná poštěstí poslechnout také královskou hymnu, původní národní hymnu Siamu. Thajci ji nazývají "Phleng Sanshhn Phra Barami". Národní hymnou byla do roku 1932, kdy byla nahrazena současnou verzí. Krásnou melodii hymny otextoval syn krále Rámy VI. – princ Narisaranuvadtivong. O to, kdo je autorem hudby se Thajci dodnes přou. Někteří tvrdí, že ruský skladatel Piotr Šurovsky. Jiní zase uvádí různé Thajské hudebníky či Holandského hudebníka Heutzena.